"Sophie Hannah má s Agathou Christie společný vzácný
talent pro snad až nemilosrdnou nepředvídatelnost."
The Sunday Telegraph
Strašně dlouho jsem si myslela, že moje sestra Emory měla
štěstí, a někdy si to myslím ještě dneska. Zemřela, než ji stačili
zabít, a podle mého je lepší žádný život nemít než se bát,
že vám ho vezmou.
Nejhůř mi je, když mě Smajlíci ujišťují, že přežiju – nejenom
další den nebo týden, ale až do dospělosti, a snad dokonce
do stáří. Jestli mají pravdu... a to nemůžou, když se to ještě
nestalo, nebo snad ano? Kdyby se to přece jen potvrdilo,
už bych nemohla závidět sestře, kterou jsem nikdy neviděla,
a musela bych si dělat výčitky svědomí, že já jsem to
na rozdíl od ní zvládla.
Už jsem se dostala docela daleko, ale to nic neznamená.
Nemá smysl dělat si plané naděje, a tak bych asi neměla
Smajlíkům věřit.
Jakmile se člověku vloudí do srdce sebemenší nejistota,
začne pochybovat úplně o všem.
Když jsem sama, pořád dokola si šeptám: "Jmenuju se Melody Chapaová, jmenuju se Melody Chapaová."
Je mi přitom divně, jako by ta dívka, která se mě snaží
přesvědčit, byla někdo jiný, a přitom jsem v místnosti
jenom já.
Cara je matkou dvou odrostlých dětí, když se však znovu ocitne v jiném stavu, manžel i obě děti se k jejímu těhotenství staví spíš lhostejně. Zklamaná přístupem svých nejbližších se Cara rozhodne zmizet z Anglie do luxusního rezortu ve Spojených státech, aby si zde ujasnila, jak tedy dál.
Sotva však přijede, začnou se dít divné věci. Nejprve ji recepční pošle do pokoje, kde už někdo bydlí, a následně se začnou šířit řeči, že se tam objevila Melody – dívenka, která měla být před sedmi lety zavražděná svými rodiči, ale jejíž tělo se nikdy nenašlo. Když se Cara o onen případ začne zajímat, úplně ji pohltí. Co se tehdy doopravdy vlastně stalo?
Dnes mám pro vás recenzi na thriller Neviděli jste Melody?
Cara je matkou dvou odrostlých dětí a vede spokojený život do doby, dokud nezjistí, že je znovu těhotná. Její rodina se k této novince staví spíš lhostejně. Cara si potřebuje vše v klidu promyslet. Opouští tedy na nějaký čas Anglii a vydává se do luxusního rezortu ve Spojených státech, kde se zcela nečekaně zaplete do několik let starého případu dívenky jménem Melody.
Cara se vydává na svou největší cestu, aniž by někomu řekla, kam. Chce mít klid a odstup od situace, která díky neplánovanému těhotenství vznikla v rodině. Odpočinout si od všedních starostí. Avšak hned po jejím příjezdu se začnou dít zvláštní věci – recepční ji posílá do pokoje, kde už někdo bydlí a hotelem se začnou šířit řeči, že tam byla viděna Melody, dívka, kterou měli před sedmi lety zavraždit její rodiče. Její tělo se však nikdy nenašlo...
Zprvu Cara řeči nebere vážně, nakonec se o případ začne zajímat, až ji zcela pohltí. Co se tehdy stalo? Může být ta dívka skutečně Melody?
Jak je u autorky zvykem, opět ukázala, jak skvělá je vypravěčka. Kniha je velmi napínavá už s prvními stránkami a rychle čtenáře vtáhne do děje. Příběhem nás provází Cara, ale je doplněn také o kapitoly psané Melody a přepisem případu dívčina zmizení.
Autorčiny knihy mám velmi ráda. A nutno říct, že mě nezklamala ani tentokrát. Byla jsem knihou doslova pohlcena, což se mi už dlouho nestalo. Bylo to napínavé, bylo to zamotané, ale na konci všechno do sebe pěkně zapadalo. Samotný závěr, o kterém přemýšlím ještě teď, mě velmi překvapil.
Už teď se těším na další autorčino dílo. Do té doby hodnotím Neviděli jste Melody? plným počtem hvězdiček.
Doslova literární bombou a knižní událostí roku 2014 se však stalo uveřejnění románu Sophie Hannah Vraždy s monogramem (The Monogram Murders, Knižní klub), který vyšel současně v 28 jazycích v 50 zemích. V něm se poprvé se svolením dědiců v novém příběhu vrátila nejznámější postava "královny zločinu" Agathy Christie – legendární belgický puntičkář Hercule Poirot.
Nikolko,hezky si nás seznámila s knihou.Myslím,že by mě zaujala,ani spisovatelka mi není neznámá.Škoda,že nemám svůj čtenářský deník,kam jsem si psala všechny knížky i teď,které jsem četla.Půjčila jsem ho vnučce a když za ni jedu,vždy si o něj zapomenu říct.Asi by bylo nejlepší začít psát nový.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny
Bylo to příjemné čtení - kniha není nijak objemná, takže se četla dobře. Autorka je mi taky dobře známá, vždy čekám každou její knihu, včetně nových příběhů Hercula Poirota. 🙂
VymazatDěkuji za skvěle vypracovanou recenzi, Nikolko!
OdpovědětVymazatMěj příjemný den. Helena
Rádo se stalo, Helenko. 🙂
VymazatI tobě hezký den.
Tak to je asi hezká knížka. Měj se Nikolko hezky, ahoj. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Byla fajn a dobře se četla.
VymazatHezké odpoledne, Leni. 🙂
Tak to vypadá na hodně zajímavou knížku, děkuji za tip, píšu si ji na seznam :).
OdpovědětVymazatRádo se stalo. 🙂
VymazatPěkně napínavě jsi knihu přiblížila, obdivuji také schopnost tak rychle knihy dokázat přečíst. Název blogu je opravdu výstižný.
OdpovědětVymazatByla napínavá. 🙂 Hodně záleží na tom, jaký má kniha počet stran, jaký je to žánr, ale taky mě musí bavit. Nikdy jsem knížku nezavřela nepřečtenou, ale když mě nebaví, čtu hrozně pomalu.
VymazatPřeji vám hezký víkend.
Super, vypadá slibně
OdpovědětVymazatČetla se dobře. 🙂
VymazatPěkně jsi to zrecenzovala :). Já takové žánry moc nečtu :O.
OdpovědětVymazatDěkuji. 🙂 Chápu, detektivky a thrillery každý nemusí.
VymazatNikolka, díky za skvělý tip. Po autorce se podívám v knihovně hned při další návštěvě. Hezký víkend, zdravím 😀
OdpovědětVymazatRádo se stalo, Evi. Doufám, že se vám bude knížka taky líbit.
VymazatHezký víkend. 🙂