Novinky v naší knihovně - duben

Konečně jsou tu knižní novinky, které doplnily naší knihovnu v dubnu. Měla jsem v plánu napsat článek dřív, ale s přibývajícími teplými dny nemám tolik času na psaní blogu, kolik bych chtěla. A přiznám se bez mučení - večer se mi k počítači sedat nechce. V posledních dnech se s námi, jak se zdá, sluníčko na nějakou dobu rozloučilo, a tak přišel čas dohnat resty.

Mám tu hromádku knih, která je tak trochu speciální - po dlouhé době jsou to knihy, které jsme dlouho chtěly, nebo na ně netrpělivě čekaly. 

Téměř celý duben jsem volný čas trávila s Tajemstvím všech tajemství. Dan Brown je dlouhodobě autor, kterého si chci přečíst, jenže nemáme místo a náš dům není nafukovací. Díky knihovně, kterou jsem k Vánocům dostala od sestry, jsem mohla trochu ulevit napěchované "stařence", která za ty roky, co ji mám, nese fakt hodně, takže konečně došlo na Dana Browna. Ačkoli jsou knížky od loňského podzimu nově vydány, sehnat je nebylo jednoduché. O to větší radost mám, že je máme. Zatím jsem si koupila jen sérii s Robertem Langdonem - Andělé a démoni, Šifra mistra Leonarda, Ztracený symbol, Inferno a Počátek, ale časem bych snad mohla zkusit i samostatné knihy, pokud jsou taky tak dobré, jako bylo Tajemství všech tajemství. Těším se, až si zase přečtu Robertovo dobrodružství, tentokrát však začnu od začátku. A až si nebudu pamatovat tu zatím poslední, ráda se k ní vrátím. 
A nakonec je tu Odyssea, Říkali ji Kri-kri a Surrealisté. Také na tyto knížky se moc těšíme. 

Dan Brown - Andělé a démoni

V knize Andělé a démoni americký spisovatel Dan Brown poprvé představil postavu harvardského symbologa Roberta Langdona, který se pak znovu objevuje ve světovém bestselleru Da Vinciho kód. Langdon je při návštěvě Evropy povolán k případu rituální vraždy, k jejímuž objasnění může přispět díky své znalosti v oboru kódů a šifrování a dějin tajných společností. 

Ve špičkovém švýcarském výzkumném ústavu CERN je nalezen brutálně zavražděný vědec.

Dan Brown - Šifra mistra Leonarda

Vražedné tajemství zakódované do nejznámějšího Leonardova obrazu sahá až do dnešních dnů… Ve hře není nic menšího než svatý grál! Robert Langdon, uznávaný harvardský profesor náboženské symbolologie, pobývá služebně v Paříži, když v jeho hotelovém pokoji zazvoní telefon. Správce uměleckých sbírek v Louvru byl zavražděn. Co s tím má společného profesor historie? Důvod leží hned vedle mrtvého těla: nevysvětlitelná šifra, kterou tam policie objevila. Langdon se pouští do pátrání a k svému ohromení náhle vidí, že kamsi do temnot vede stopa zřetelných nápovědí, viditelných pro všechny, kdo vidět chtějí, obsažených přímo v díle geniálního Leonarda da Vinci. Do hry se zapojí také talentovaná odbornice na šifry a kódy, Sophie Neveuová, a na světlo vycházejí další záhadné souvislosti, naznačující spojení zavražděného s elitní společností, tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo. Nastává bezdechá honba Paříží i Londýnem, zatímco nepřátelé beze jména a bez tváře se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo přepsání lidských dějin, má zůstat navěky skryto… 

Dan Brown - Ztracený symbol

Po Andělech a démonech a Šifře mistra Leonarda je to již třetí příběh se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a po svých předchozích zběsilých šetřeních v evropské kolébce (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, a to přímo v jeho hlavním městě Washingtonu D.C. K řešení záhady je vyzván hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na nástropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako pohanský bůh. A není samozřejmě náhodou, že bývalý americký prezident George Washington se zednářským kladívkem a zednářskou lžící položil roku 1793 základní kámen Kapitolu. Ve Washingtonu se odehrává honba za legendárním zednářským pokladem. 

Sám autor ke svému novému dílu poznamenal: „S tímhle románem jsem měl zvláštní a úžasný dlouhodobý vztah. Vetknout pět let přípravného studia materiálu k románu do rámce dvanácti hodin mě fascinovalo, byl to úžasný rébus. Život Roberta Langdona rozhodně probíhá daleko rychleji než ten můj.“ 

Dan Brown - Inferno

Ve svých knihách Dan Brown mistrovsky mísí historii, umění, šifry a symboly. Nejinak tomu je i v jeho nejnovějším thrilleru, který se okamžitě po svém vydání stal světovým bestsellerem a prodejně předčil i předchozí autorovy tituly. 

Harvardský symbolog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob - Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň - a čas přitom neúprosně pádí. Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní celý svět… 

Dan Brown - Počátek

Harvardský profesor symbologie Robert Langdon přijede do ultramoderního Guggenheimova muzea v Bilbau, aby se zde zúčastnil významného oznámení – odhalení objevu, který „navždy změní tvář vědy“. Pořadatelem společenského večera je čtyřicetiletý miliardář a futurista Edmond Kirsch, jenž se díky svým oslnivým supermoderním vynálezům a odvážným předpovědím stal celosvětově uznávanou osobností. Po zahájení společenské akce Langdona a několik set dalších hostů zcela uchvátí velmi originální prezentace; pečlivě naplánovaný večer se však najednou promění v chaos a hrozí, že Kirschův vzácný objev bude navždy ztracen. 

Langdon je v bezprostředním ohrožení nucen z Bilbaa uprchnout; doprovází ho při tom Ambra Vidalová, elegantní ředitelka muzea, která Kirschovi pomáhala provokativní společenskou akci zinscenovat. Společně se vydají do Barcelony za nebezpečným úkolem: nalézt záhadné heslo, s jehož pomocí odhalí Kirschovo tajemství. V cestě jim však stojí zákeřný nepřítel, který se nezastaví doslova před ničím… 

Stephen Fry - Odyssea

Po úspěšných knihách Mýty, Hrdinové a Trója uzavírá Fry svoji řadu řeckých mýtů Stephen Fry se naposledy vrací do světa řeckých mýtů. Po pádu Tróje sleduje osudy hrdinů, kteří si toužebně přejí vrátit se k teplu rodinného krbu, ale vrtošiví bohové s nimi mají jiné plány. Na někoho čekají doma jen další potíže, zrada a smrt – a ta, jak už jsme u starých Řeků zvyklí, roztáčí zdánlivě nezastavitelný kolotoč pokrevní msty, intrik a kleteb. Nikdo však cestou domů nezakusí to, co Odysseus. Jako by nejlstivějšímu z řeckých bojovníků i bohové připravili tu nejzáludnější směsici zkoušek a svodů, které jej postupně připraví o válečnou kořist, loďstvo, věrné spolubojovníky, šaty a málem i o rozum, než konečně na obzoru znovu spatří svou milovanou Ithaku. 

Scarlett Wilková - Říkali jí Kri-kri

Příběh ženy, která dokázala ovládnout bouři, ale ne vlastní osud 

Na sluncem zalitém řeckém ostrově vyrůstá Kri-kri, dívka divoká jako horská koza. Její svět plný svobody, vůně moře a rodinné pospolitosti náhle zničí druhá světová válka. Z dětství zůstane jen popel, rozmetaný dívčiným nečekaným mateřstvím. Ženy jejího rodu měly vždy jen jednu dceru, ale Kri-kri v šestnácti letech přivede na svět trojčata. Osud její i jejích dětí se proplétá s historií ostrova, který i po válce bojuje o přežití tváří v tvář nové invazi – davům turistů. Nehledejte ten ostrov, může to být nebezpečné. 

Sue Roe - Surrealisté

Jak se surrealistické umění v raných letech vyvíjelo v Montparnassu, kdo byl jeho součástí a kdo ne? Jaký byl svět Montparnassu v letech, kdy se formoval surrealismus jako umělecké hnutí? Surrealismus změnil naše vnímání, ale jeho ideje vznikaly postupně, v úplně jiném světě, než jaký známe dnes. Jaké byly během tohoto mimořádného období vztahy mezi jednotlivými umělci, kteří jsou dnes považováni za surrealisty? Jaký vliv měly na nově vznikající myšlenky Duchampovo konceptuální umění a de Chiricova metafyzická tvorba? Proč se měl Picasso před Bretonem na pozoru? Proč byl Ďagilev navzdory průkopnickému dopadu své práce vždy na společenském okraji umělecké scény? Proč Breton nenáviděl Cocteaua? Jakou roli hrály ženy (včetně modelky, zpěvačky a múzy Mana Raye, Kiki z Montparnassu), čas a místo při rozvoji myšlenek, které mají tak trvalý dopad na náš pohled na umělecké dílo? Mezi současnými umělci jsou mnozí, jejichž dílo je zjevně ovlivněno surrealismem. Jak to všechno začalo? 

Zaujala vás některá z knih? Co právě čtete?