středa 7. října 2020

Marie Lamballe - Hluboká modř moře

ROMANTICKÝ PŘÍBĚH LÁSKY 
ODEHRÁVAJÍCÍ SE 
NA DIVOKÉM POBŘEŽÍ 
BRETANĚ
 




Když Kateřina najde na půdě v domě svých rodičů desky s akvarely, je fascinována. Zobrazují malebnou krajinu, sytě modré moře a nostalgicky působící sídlo uprostřed nádherné zahrady. Touží zjistit, kde se tohle magické místo nachází a jak se obrazy dostaly do vlastnictví její rodiny. Pátrání zavede Kateřinu do Bretaně, kde objeví lety zchátralý zámeček ze svých obrazů. Panství patří Ewanovi, atraktivnímu Bretaňci, který se zprvu dívá na Kateřininu zvědavost skepticky, ale nakonec i on podlehne kouzlu obrazů a oba se ponoří do pátrání po minulých majitelích zámečku a po jeho historii. Postupně přicházejí na stopu temného tajemství a životů, které osudově poznamenala druhá světová válka. 

Stejně jako v předchozí autorčině knize Hortenziová zahrada se na pozadí dech beroucích kulis Bretaně odvíjí dramatický příběh plný lásky a romantiky. 



Pro dnešní recenzi jsem si vybrala román Hluboká modř moře. 



Máte rádi romantické příběhy, ve kterých se prolíná minulost s přítomností a navrch jsou opředené rodinným tajemstvím? Čtete rádi knihy, ve kterých hlavní hrdiny poznamená válka? Pokud ano, pak je Hluboká modř moře to pravé pro vás. Anne Jacobsová, píšící také pod pseudonymem Marie Lamballe je autorkou série Panský dům, Venkovské sídlo, Kavárna U Anděla nebo samostatného románu Hortenziová zahrada
Píše se rok 1939, v Německu je u moci Hitler, který rozpoutal druhou světovou válku. Margot - židovská dívka - uprchla s rodiči do Francie, chce se však vydat k tetě do Anglie. Osud s ní má jiné plány, dostane se tedy do Bretaně, kde potká mladého muže Alana. Unikne před nenávistí proti Židům? Mohou Margot a Alan věřit ve společnou budoucnost, přestože kolem nich zuří válka? Nebo je osud rozdělí navždy? 
V roce 2010 žije ve Frankfurtu nad Mohanem mladá učitelka Kateřina spolu se svým přítelem Patrikem. Jejich život je trochu stereotypní, dokud Kateřinu nezasáhne smrt jednoho z rodičů a ona během vyklízení rodinného domu nenarazí na akvarely, zachycující místo, které je pro ni neznámé. Netuší, kdo obrazy maloval, je však rozhodnutá, že tomu přijde na kloub. Spolu s Patrikem vyrazí do Bretaně, a tím se spustí kolotoč dalších událostí. Je Patrik ta pravá láska? Podaří se Kateřině rozkrýt minulost? A kdo je ta neznámá žena z fotografie? 
Musím se přiznat, že jsem během čtení této knihy měla velmi smíšené pocity. Bavila mě linka, která se odehrávala za války, avšak s tou současnou... s tou jsem měla problém - byla pro mě doslova utrpěním. Důvodem byl Patrik. Často jsem se ptala, proč s ním Kateřina vlastně je. Patrik totiž žije z jejích peněz, v jejím bytě, do práce nechodí - tvrdí, že studuje, přitom sedí celé dny u počítače. Neskutečně mi pil krev - obzvlášť po tom, jak se zachoval po smrti jednoho z rodičů své přítelkyně. Pokud tento odpor překonáte, což v šlo v mém případě velmi těžce, věřím, že si čtení užijete. 
Román Hluboká modř moře je předvídatelný - ostatně tak jako každá kniha tohoto žánru, ale já osobě s tím v těchto případech vždy tak trochu počítám, takže mi to ani nevadilo. Jak už jsem napsala, mnohem více mě bavila dějová linka z války, současnou bych o pár stránek obrala, ale možná je to jen můj problém. Není zde nouze ani o dojemné scény, protože se s Margot život nemazlil. 
Kniha se mi četla příjemně, ač byl její děj na můj vkus moc pomalý. Je to příběh osudové lásky, o válce, o odloučení a shledání, o rodinném tajemství a hledání kořenů. 
Přiznávám, že konečné hodnocení je pro mě tentokrát nelehký úkol. Říkala jsem si dokonce, že tuhle knihu snad ani recenzovat nebudu. Přes všechny nedostatky, které měla, si nakonec zaslouží čtyři hvězdičky, ač - pravda - musím přivřít oko. 



Marie Lamballe je pseudonym autorky, která se proslavila svými romány pro ženy. Narodila se v Hannoveru a její láska k Francii, především k malebné Bratani, se projevila v jejích třech brataňských románech. V loňském roce vyšel v Euromedii první z nich, Hortenziová zahrada, nyní vychází Hluboká modř moře a ve druhém pololetí tohoto roku vyjde poslední, Maják na útesech. Autorka žije u Frankfurtu nad Mohanem a nejraději tvoří ve své oblíbené kavárně.

6 komentářů:

  1. Nikolko, moc děkuji za další zajímavý tip na četbu. 🌹

    OdpovědětVymazat
  2. Romantika asi není moc pro mě, vždyť mě znáš :D, ale zase jsi mi připomněla, že bych měla konečně vytáhnout akvarely z kufru a něco s nimi provést :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ty zase víš, že ani já tomu neholduju :D, ale vždycky si říkám, že jednou, dvakrát to přežiju. Tak to se ráda podívám, co hezkého to bude. Těším se! :)

      Vymazat
  3. Asi bych se neprokousala knihou, ve které bych měla vyloženě odpor k jedné z hlavních postav a nekompenzovala by to zase naopak přehnaná láska k jiné postavě. :D Naštěstí se mi to ještě nestalo, ale už jen, jak popisuješ Patrika, bych z něj nejspíš nadšená taky nebyla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za mě měla velkou vyhodu druhá dějová linka. Kdyby jí nebylo, nejspíš bych knížku nedočetla, nebo bych hodnotila o hvězdičku méně. Patrik byl na facku - pil mi krev. :D

      Vymazat

Joanna Quinnová - Velrybí divadlo

Cristabel zvedne klacík. Dobře jí padne do ruky. Spolu s ostatními obyvateli domu je na zahradě a čeká na otce, který se má vrátit i s její ...