George Orwell - Farma zvířat

Starý Major, výstavní kanec na Panské farmě, svolá jednou večer zvířata do stodoly a vysvětlí jim, že lidé jsou pouzí příživníci, kteří nevytvářejí žádné hodnoty a drží zvířecí obyvatele farmy v otroctví. Jediným východiskem je proto revoluce.
Když pak jednoho dne zvířata nedostanou krmení, vzbouří se a pod vedením prasat Kuliše a Napoleona majitele farmy, opilého pana Jonese, vyženou. Vzápětí Panskou farmu přejmenují na Farmu zvířat a svoji filozofii animalismu shrnou do sedmi přikázání, z nichž nejdůležitější je to sedmé: "Všechna zvířata jsou si rovna!"
Nastávají pro zvířecí obyvatele vysněné zářné zážitky, nebo naopak přichází prasovláda? 
George Orwell vydal Farmu zvířat v roce 1945 především jako reakci na ruskou revoluci a Stalinův kult osobnosti. Novela však kritizuje jakékoliv autoritářské a diktátorské politické tendence a díky své alegorické povaze zůstává univerzálně a nadčasově platná. 

"Všechna zvířata jsou si rovná, ale některá jsou si rovnější!"

Dnes pro vás mám trochu něco jiného. Tentokrát jsem si k recenzi vybrala klasiku  - Farmu zvířat. 

Farma zvířat není pro čtenáře novinkou. Od doby, kdy ji britský spisovatel George Orwell napsal, uplynulo již sedmdesát pět let. Stále však patří k velmi oblíbeným knihám.

George Orwell byl pseudonym britského, v Indii narozeného spisovatele a novináře Erica Arthura Blaira, kterého proslavila alegorická novela Farma zvířat a dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři. 

Farma zvířat je kritikou stalinismu. Jedna z hlavních postav, vepř Napoleon, představuje samotného Stalina, ostatní zvířata jsou bolševičtí revolucionáři. Kniha poukazuje na nástrahy společenských názorů, na to, že se pravidla mohou měnit dle toho, jak se mění zájmy hlavního představitele. 

Našimi hlavními hrdiny jsou zvířata, žijící na Panské farmě pana Jonese. Nic jim neschází do doby, než je vepř Major svolá na schůzi a sdělí jim, že by se mohla mít lépe, kdyby se zbavila lidí. 

Na základě Majorových slov všichni věří, že jediným řešením je vyhnat z farmy všechny lidi. Přestože za pár dní starý Major umírá, jeho myšlenky žijí dál. Zvířata se připravují na revoluci - chtějí počkat na správný čas, avšak farmářovo chování se jim nezamlouvá natolik, až pohár jejich trpělivosti přeteče a vyženou z farmy všechny dvounohé obyvatele. 

Zvířata jsou spokojená. Z Panské farmy se stává Farma zvířat - teď mají veškerou úrodu sama pro sebe, mohou jíst a pít jak se jim chce. Nemá to ale dlouhého trvání. Prasata Napoleon a Kuliš jsou povýšena na vedoucí farmy, ostatní zvířata to respektují, protože jsou si vědoma, že někdo farmu vést musí - a prasata jsou nejchytřejší. Když tedy začnou porušovat pravidla, nikdo si nestěžuje, neboť se pro to vždy najde logické vysvětlení, kterému ostatní uvěří. 

Zvířata jsou si jista jedinou věcí - pan Jones se nesmí vrátit. Když prasata použila tento argument, všechen odpor zmizel. Pro dobro farmy zvířata oželí nejen jablka, ale také mléko. Avšak je to jen začátek. Začátek konce.

Farma zvířat je výborná kniha, která předkládá čtenáři fakta tak, že si ani nevšimne, že je vlastně vzděláván. Pokud jste Farmu zvířat ještě nečetli, pak to napravte - věřte, že se k ní budete rádi vracet. Je to skvělé čtení, které si zaslouží plný počet hvězdiček. 

George Orwell (1903-1950) patří k nejvýraznějším spisovatelům a novinářům první poloviny 20. století. Souzněl s levicovými filozofickými proudy a prohlašoval se za socialistu, v případě Sovětského svazu však potěmkinovskou povahu socialistického režimu brzy prohlédl a ostře se proti němu vymezil. Originálně své politické myšlenky zpracoval v alegorické novele Farma zvířat (1945) a v dystopickém románu Devatenáct set osmdesát čtyři (1949). Velmi oblíbené byly a stále jsou jeho eseje, cestopisy a reportáže, např. Na dně v Paříži a Londýně (1933) a Hold Katalánsku (1938). George Orwell dodnes zůstává ikonou vzdoru vůči totalitním tendencím a politické manipulaci všeho druhu.