Ach, Sadie, když ses naposledy nadechla,
nebyl ve mně žádný cit, ale teď tě poznávám skrze tvé
vlastní myšlenky zaznamenané vlastnoručně
a ve vší důvěrnosti do deníku.
Trpěla jsi. To já taky.
Ty už máš klid. Já ne.
S každou ránou a kopancem, při každém střetu našich těl
se mi od té bolesti ulevilo, od hněvu, který ve mně bouří,
uvězněný, roste a živí se nenávistí a odporem.
Odpuzovala jsi mě. Sama tvá existence byla urážkou mých muk.
Víš, při každém pohledu na tebe mi bylo jasné, co musím udělat.
Jiná možnost nebyla.
Muselas to být ty.
Jinak to nešlo. Muselas zemřít.
Bylas první. Poslední ale nebudeš.
Jak daleko jste ochotni zajít, abyste
uchránili svá nejtemnější tajemství?
Na elitní soukromé škole Heathcrest dojede k tragickému úmrtí třináctileté žákyně. Zdánlivě jasný případ sebevraždy inspektorku Kim Stoneovou těžce zasáhne, protože nestačila na místo dorazit včas a dívku zachránit. Snad právě proto se Kim nehodlá s verdiktem smířit - a když se ukáže, že za smrtí malé Sadie Wintersové je cosi daleko temnějšího, začíná rozplétat předivo vztahů, jejichž nitky v skrytu vedou nejen do vyšších kruhů, ale i hloub do minulosti. Škola je však připravena svou pověst chránit a svá tajemství uchovat i za cenu dalšího zla, bez ohledu na to, koho ohrozí - včetně inspektorčiných nejbližších...
Dnes pro vás mám recenzi na další z Případů Kim Stoneové - Skryté karty.
Na soukromé elitní škole došlo k tragické události. Třináctiletá žákyně spáchala sebevraždu skokem ze střechy. Vyšetřovatelku Kim Stoneovou tato událost zasáhne o to víc, že na místo nestačila dorazit včas. Zároveň jí na tom něco nesedí. Když je jasné, že Sadie nespáchala sebevraždu, pouští se se svým týmem do vyšetřování, které ji zavede nejen do vyšších kruhů, ale i do minulosti.
Nedlouho poté dojde k dalšímu úmrtí jednoho z žáků. Tělo Shauna Coffee-Todda je nalezeno v šatně tělocvičny - alergická reakce na ořechy s následkem smrti. Takto by se to dalo uzavřít, avšak Shaun o své alergii věděl. K chlapci oběšenému na prostěradle se Kim naštěstí dostane včas. Je jasné, že na škole je někdo, kdo vraždí nevinné děti.
Tým vyšetřovatelů pod vedením Kim Stoneové postupně rozplétá nitky, jež vedou až do minulosti školy, k bývalým žákům a rodičům žáků současných. Na povrch vyplývá činnost místního spolku rozděleného do čtyř skupin podle barvy karet. Moc spolku je vyšší, než se zdá - pozvánka k členství se neodmítá. Členství nelze zrušit. A porušení pravidel se trestá.
Tajemství s tím vším spojená, jsou temná a škola si chrání svou pověst, bez ohledu na to, koho tím může ohrozit.
Nikdy bych nevěřila, že tato série bude tak dobrá - vzhledem k tomu, kolik dílů už má. Angela Marsonsová však dech neztrácí - naopak - s každou další knihou je lepší. A není tomu jinak ani tentokrát. Kniha Skryté karty se velmi dobře čte, má spád a jen těžko se od ní odtrhnete.
Závěr knihy mě dojal. A vzhledem tomu, jak skvěle se během četby celý tým doplňoval, musím říct, že mě to velmi mrzí. Zároveň se těším na další osudy hlavních hrdinů. Věřím, že autorka má pořád svým čtenářům co říct.
Slova chvály, která jsem k této sérii ještě nenapsala, nejspíš nenajdu. Proto nezbývá než Skryté karty hodnotit plným počtem hvězdiček a vám knihu vřele doporučit.
Angela Marsonsová pochází ze středoanglické průmyslové oblasti Black Country, kde dodnes žije se svou partnerkou, labradorem a upovídaným papouškem. Debutovala v žánru společenských románů (My Name Is, The Middle Child), poté se začala věnovat kriminální próze a napsala Němý křik, první případ Kim Stoneové (2015). Ten zaznamenal fenomenální úspěch: déle než měsíc vévodil žebříčku bestsellerů britského amazonu, periodika The Guardian a The Bookseller ho zařadila mezi deset nejlepších krimi roku. Ještě téhož roku vydala Angela druhý a třetí Kimin případ, Ďábelské hry a Tichou modlitbu, o rok později další čtyři díly, Otevřený hrob, Pokrevní pouta, Pohřbenou pravdu a Zlámané kosti. Její napínavé příběhy si oblíbili čtenáři ve více než dvaceti zemích, s prodeji překračujícími tři miliony výtisků se stala jednou z nejúspěšnějších současných britských autorek krimi.
Nikolko, tuhle knížku jsem doslova přečetla na jeden zátah. Na konci mi také tekly slzy.
OdpovědětVymazatMarsonsová píše skvěle a její knihy jsou čtivé. Dokáží čtenáře vtáhnout do děje a už nepustit.
Alenko, moc se těším na další knihu - ještě na mě čeká. A netrpělivě vyhlížím další, která má vyjít v prosinci.
VymazatDíky za tip, tahle kniha by se mi asi hodně líbila, hodně mi připomíná jednu knihu od Agathy, taky šlo o školu.
OdpovědětVymazatTak to to raději zkus od Němého křiku, ať ti nic neunikne. :)
VymazatDny se prodlužují, na zahradě už není tolik práce, tak mám tip na čtení. Díky.👍
OdpovědětVymazatTaky mám tohle období ráda. Mám více času nejen na čtení. Já vlastně mám podzim nejraději, teda pokud tolik neprší, což letos vydatně.
Vymazat