Ali Hazelwood - Hypotéza lásky

Univerzitní prostředí, dýňová frappuccina a mladá

vědkyně, která má svou teorii o lásce na celý život.

Připravte se na výbuch za tři, dva, jedna...!

"Jednorožec mezi romancemi.

Skvělý oddechový příběh o neuchopitelnosti partnerství,

do detailů promyšlený a kouzelný... Hypotéza lásky má 

úžasný komerční potenciál, ale pssst: je tu i specifické 

publikum tvořené všemi Olive světa, které dychtivě

a netrpělivě čekalo na takovou knihu."

- Christina Lauren, bestsellerová 

autorka New York Times

"Skvěla nepsaná romantická komedie s hrdinkou,

kterou si okamžitě zamilujete. Hypotéza lásky

je předurčena k místu ve vaší knihovničce."

- Elizabeth Everett, autorka

A Lady's Formula for Love 

Když se falešný vztah mezi vědci setká s neodolatelnou silou přitažlivosti, vnese to Olivii Smithové do pečlivě vypočítaných teorií o lásce chaos.

Olive je doktorandka na Stafordu a jako vědkyně má na všechno předem připravenou hypotézu. Takže trvalý romanticky vztah je něco, čemu zkrátka nevěří. Její nejlepší kamarádka Anh však ano. A přesně to ji dostalo do téhle situace. Právě políbila obávaného doktora Adama Carlsena. Mladého sexy profesora, kterého předchází vlastní nechvalná pověst. Ale pokud by to mohlo Anh přesvědčit, že se její milostný život začal ubírat správným směrem...

Když Adam souhlasí s tím, že se stane jejím falešným přítelem, je Olivie ohromena. Jejich vztah má stanoveno i datum expirace. Do té doby to nějak přežije. Brzy se koná velká vědecká konference a Olivie by na ni měla vystoupit. Pak se ale stane něco, co ohrozí celou její budoucí kariéru. Adam ji však opět překvapí svou pevnou podporou a ještě pevnějšími břišáky.

Najednou se tak jejich malý experiment zdá být nebezpečně blízko výbuchu...

Dnes mám pro vás recenzi na román Hypotéza lásky

Román Hypotéza lásky, kterým se poprvé představuje italská spisovatelka Ali Hazelwood, je knižním hitem zahraničního TikToku. Nyní se dočkal také českého překladu. Jaký je? 

Setkáváme se se dvěma hlavními postavami – Olive, mladou doktorandkou, která miluje biologii a vědu jako takovou a snaží se prosadit, a Adama, doktora, kterého se všichni studenti bojí a kdekdo se mu vyhýbá. Oba mladí lidé se jedno dne se za "delikátní" situace potkají. Olive totiž jako prvního člověka na chodbě Adama políbí, aby tak podpořila lež před svojí kamarádkou o tom, že má rande.

Olive a Adam se společně dohodnou, že budou tvořit falešný pár. Mají přesná pravidla. To přece nemůže být tak těžké. Je jasné, jakým směrem se kniha bude obírat. Ostatně, u podobných knih to snad jinak ani nejde. Sledujeme pozvolna se vyvíjející přátelství, které přerůstá v něco víc, než si chtějí připustit. Celá kniha se odehrává v prostředí univerzity, na skok se však podíváme taky do Bostonu na lékařskou konferenci.

Na knížku jsem se těšila. Brala jsem ji jako letní odpočinkovou četbu – s tím jsem do čtení šla. To jsem taky dostala. Příběh byl nenáročný, četl se dobře, ač první polovina byla trochu pomalejší. Než jsem se začetla, trvalo mi to, ale mé očekávání čtení splnilo. Přece jen mám své výhrady.

Chyběla mi charakteristika postav, chvílemi mi připadalo, že čtu knihu pro mládež. Hlavní hrdinka mi byla sympatická. Byla milá, vtipná, ale její chování  občas působilo jako chování šestnáctileté dívky ne šestadvacetileté ženy. Ani na prstech jedné ruky nedokážu spočítat četnost vulgárních výrazů. Nejsem žádná citlivka, ale tady to za nějaký čas opravdu rušilo a za mě se to sem ani nehodilo. Celé to zabila bonusová kapitola z pohledu Adama, která kdyby tam nebyla, vůbec by to nevadilo. 

Abych tady jen nehanila, Hypotéza lásky není špatná kniha – je to odpočinkové čtení, které se svižně čte. Ale nemůžu se zbavit pocitu, že nám nepřináší nic nového, že takových knih už tady bylo bezpočet a lepších. Pokud od toho nebudete nic čekat, pokud k tomu budete přistupovat jako k nenáročné oddechovce, zklamaní nebudete. V opačném případě sáhněte raději po něčem jiném. Mě knížka neurazila, ale některé věci mi celkový dojem kazí, proto tentokrát jen tři hvězdičky.

ALI HAZELWOOD už toho publikovala docela dost – bohužel šlo většinou o odborné články týkající se soustavy, v nichž se nikdo nelíbá a konce nejsou vždycky jenom šťastné. Pochází z Itálie, a než se přestěhovala do Ameriky, aby získala doktorát v oboru neurovědy, žila v Německu a Japonsku. Nedávno se stala profesorkou, což ji naprosto děsí. Když není zrovna v práci, běhá, mlsá nebo sleduje sci-fi filmy se svými dvěma kočičími pány (a svým o něco méně kočičím manželem).