úterý 19. dubna 2022

Jenny Blackhurst - Než bude pozdě

 "Psychologický thriller, ve kterém nic není takové, jak se zdá."
- Booklist

"Svižný příběh o hloubkách a limitech přátelství obohacený o mistrovské zvraty."
- Publishers Weekly


Karen byla odjakživa tím, za kým všichni ostatní přicházeli pro pomoc. Nejen její přátelé, ale také pacienti, protože se stala psychiatričkou. 

Teď je ale znepokojená. Velmi znepokojená, protože na její pacientce Jessice je něco opravdu divného. A navíc o Karen ví celou řadu věcí, o kterých by vědět neměla.

Chvíli to trvá, ale pak Karen pochopí, že musí něco udělat. Rychle. Dřív, než bude pozdě.



Dnes mám pro vás recenzi na thriller Než bude pozdě



Britská autorka Jenny Blackhurst se českému čtenáři poprvé představila na podzim roku 2018 thrillerem Ztichlý dům, který mě nadchnul natolik, že jsem si musela přečíst také Podivnou holku. Nyní se svého čtení konečně dočkala kniha Než bude pozdě
Karen, Bea a Eleanor jsou nejlepší přítelkyně už od dětství. Jejich cesty se sice několikrát rozdělily, jejich život se ubíral jiným směrem, přesto jejich přátelství vydrželo. Karen je vždy ta zodpovědná, je to ona, kdo tady vždy je, když někdo potřebuje pomoc. Spoléhají na ní nejen její kamarádky, ale také pacienti – Karen je totiž psychiatrička. Její práce ji naplňuje. Těší ji, že může pomáhat těm, kteří to potřebují. Avšak jednoho dne se u ní v ordinaci objeví pacientka, která Karen od samého začátku velmi znepokojuje. Mladá žena totiž o Karen a jejich kamarádkách ví víc, než by měla. Proč přišla a co chce?
Bea je z trojice hlavních vypravěček knihy nejspíš nejztřeštěnější – nemá partnera a svým přítelkyním tak trochu závidí. Vyrovnává se s traumatickou minulostí a snaží se v životě najít štěstí... Když to nejméně čeká, je tu někdo, kdo jí její minulost začne připomínat. Karen je ve vztahu s Michaelem spokojená, Eleanor šťastně vdaná.
Eleanor žije spokojeně s manželem Adamem a dvěma syny. Nejmladší je ještě miminko, a tak ji péče o rodinu vyčerpává. Myslela si, že vše zvládne – vše si pečlivě naplánovala, život jí však komplikují nečekané události. 
Karen, Bea a Eleanor jsou každá úplně jiná. Žádná z nich to nemá v životě jednoduché a už vůbec ne tak ideální, jak se na první pohled zdá. A přestože jsou nejlepší přítelkyně, nevědí o sobě všechno. Co když je jejich přátelství ohroženo? 
Kniha se mi líbila a díky krátkým kapitolám se skvěle čte. Byla zamotaná – možná až moc a bylo pro mě těžké se v ději na začátku trochu zorientovat. Čtenář je příběhem provázen Karen Beou a Eleanor. Karen vypráví události před tím, než se vše odehrálo a potom. Tyto kapitoly se prolínají, takže jednotlivé události odhaluje čtenář postupně. Nacházejí se tu také kapitoly, kterými nás provází neznámá osoba, díky kterým kniha nepostrádá napětí. 
Knihu bych možná neoznačila za thriller, berte ji spíše jako psychologický román. Než bude pozdě, je další skvělá autorčina kniha. Konec mě překvapil, ač mi možná přišel trochu překombinovaný, na mém hodnocení to nic nemění. Bylo to svižné a napínavé. Za mě tedy plný počet hvězdiček. 



Když Jenny Blackhurst vyrůstala, strávila četbou kriminálních románů a povídáním o nich celé hodiny. Připadalo jí naprosto přirozené, že jednoho dne by mohla napsat svou vlastní knihu. Dodnes je vášnivou čtenářkou a nejčastěji ji najdete právě s hlavou zanořenou mezi stránky. 
Českým čtenářům se představila psychologickým thrillerem Ztichlý dům. Po něm následoval další s názvem Podivná holka. Jenny se psaní věnuje i nadále a v současné době má již na svém autorském kontě několik dalších knih.
Jenny Blackhurst vyrostla ve Shropshiru, kde v současnosti také žije s manželem a dětmi.

22 komentářů:

  1. Doufám, že jsi měla krásné a poklidné svátky. Díky za další recenzi a přeji krásné posváteční dny s knihou v ruce. Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rádo se stalo, Evi.
      Svátky byly fajn - už dlouho k nám nechodí místní koledníci, a tak si je užíváme v rodinném kruhu. Doufám, že jste měla ty pěkné Velikonoce.
      Přeji hezký den. 🙂

      Vymazat
  2. Nikolko, díky za recenzi knihy. Měj se hezky, posílám pozdrav. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rádo se stalo, Leni.
      Taky tě zdravím a přeji ti krásný den. 🙂

      Vymazat
  3. Děkuji za lákavou recenzi, Nikolko a přeji pohodový den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to fajn čtení, Helenko.
      Hezký den i tobě. 🙂

      Vymazat
  4. Knížka se zdá být zajímavá.Pro jistotu si ji píšu,ale nevím,kdy půjdu do knihovny.Včera jsem byla se synem za vnučkama a ta starší nám ukazovala,co má nových knih.To je také velká knihomolka a jsem za to ráda.Ostatní vnoučata v četbě asi dost pokulhávají.
    Nikolko,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla, zajímavá. Možná trochu víc zamotaná, ale nakonec fajn. 🙂 Snad se vám bude líbit.
      Taky jsem minulý týden objednávala novinky - jen pár a doufám, že se nám budou líbit.
      Hezký den, Jituško.

      Vymazat
  5. Taky si ji píšu, vypadá dost zajímavě

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že se vám bude líbit. 🙂
      Hezký den, Renatko.

      Vymazat
  6. Thrillery já ráda, díky za tip, Nikčo! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky. A tahle autorka je opravdu dobrá.
      Hezký den, Janinko. 🙂

      Vymazat
  7. I když takové žánry nevyhledávám, tato knížka mě podle tvého popisu zaujala :).

    OdpovědětVymazat
  8. Píšu si na seznam do knihovny.
    Díky za tip.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  9. Knihu neznám a od autorky jsem nikdy nic nečetla. Bohužel mě tato kniha nezaujala, více mě od ní zaujala asi kniha Noc, kdy zemřela :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem četla zatím tři knihy. Na Noc, kdy zemřela se chystám. 🙂
      Hezký den.

      Vymazat
  10. Díky za tip - Vincentův poslední obraz si koupím. Mám o něm dva životopisné romány a dvě knihy o jeho díle a tohle jeho život objasní zase z jiného pohledu.

    OdpovědětVymazat
  11. Přiznám se, že svět psychiatrů, psychologů (a jejich pacientů) je mně hodně cizí, nechtěl bych být v jejich péči, bál bych se "manipulací" a "pokusů" na mé duši.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně je to taky cizí. Taky bych se nikdy nechtěla dostat do jejich péče.

      Vymazat

Joanna Quinnová - Velrybí divadlo

Cristabel zvedne klacík. Dobře jí padne do ruky. Spolu s ostatními obyvateli domu je na zahradě a čeká na otce, který se má vrátit i s její ...