Bruce Dickinson - Co dělá tenhle knoflík?

Malý Bruce byl do šesti let vychováván prarodiči v anglickém Worksopu, jeho rodiče se totiž vydali na cestu se svou psí show. Po studiu na internátní škole se vydal do Londýna na Queen Mary University a zahájil studium historie. Ne že by chtěl být historikem, ale byla to dobrá záminka, jak se od rodičů dostat a věnovat se muzice. A to se mu podařilo! V knize vypráví o svém angažmá v různých kapelách, předtím než se přidal k Iron Maiden, kteří ho proslavili. 

Iron Maiden vydali šestnáct studiových alb, ve kterých se vystřídali tři zpěváci: Paul Di’Anno, Bruce Dickinson a Blaze Bayley, který Bruce na pár let nahradil. Prodali přes 100 miliónů desek a byli čtyřikrát nominováni na cenu Grammy. Nominaci za píseň El Dorado dokonce proměnili. Procestovali celý svět díky pětadvaceti divokým turné. Začali dokonce pro přesun používat vlastní leteckou linku Ed Force One, která je pojmenovaná po maidenovském maskotovi Eddiemu, hubeném kostlivci, který Maideny doprovází už od začátku. 

Ale nejen to! V knize se totiž dozvíte nejen o jeho hudební kariéře a výhodách a úskalích života heavymetalové hvězdy, ale také o tom, jak se učil létat a získal pilotní licenci, o jeho vztahu k šermu a o boji s rakovinou. Bruce je zábavný vypravěč, který nešetří vtipnými historkami ze života!

Krásnou třetí adventní neděli přeji. Dnes mám pro vás recenzi na autobiografii Co dělá tenhle knoflík?

Kniha Co dělá tenhle knoflík?, kterou napsal frontman kapely Iron Maiden, pro mě byla nejočekávanějším titulem letošního léta. Nyní se konečně dočkala svého čtení. 

Bruce své vyprávění začíná vzpomínkami na dětství, které do pěti let prožil s babičkou a dědečkem. Kdo čeká klasickou autobiografii, ten záhy zjistí, že v tomto případě tomu tak úplně není – celá kniha působí dojmem, jako když se sejdete s kamarádem, který vám vypráví různé historky a zajímavosti ze svého života. Činí tak velmi poutavě a nejen díky tomu čas s touto knihou příjemně plyne. 

Své dětství popisuje velmi živě a skvěle čtenáři přibližuje tehdejší dobu. Zmiňuje se také o tom, že začínal jako bubeník, i o  svých hudebních vzorech v dospívání. 

Působil v různých kapelách – například Samson než přijal nabídku Iron Maiden. Autor popisuje, jak vznikala jednotlivá alba a vypráví o vztazích v kapele, přičemž nezapomíná ani na svou sólovou kariéru. V této části knihy vzpomíná na koncert v Sarajevu, kde zuřila válka. 

Krom hudby se autor věnuje též šermu a létání, čemuž ve své knize dává dost prostoru. Poděli se také o své literární a moderátorské zkušenosti. Nevyhýbá se ani popisování boje s rakovinou. 

Jak jsem psala výše, kniha se skvěle čte a čas s ní příjemně plyne. Bruce je zábavný, nešetří vtipnými historkami, které vás provází po čas celého čtení. Skvělé, místy velmi vtipné. Co mě však velmi mrzí je, že kniha nemá vůbec žádnou fotopřílohu. Je to velká škoda, neboť autor v knize na některé snímky odkazuje – myslím si, že do tohoto typu literatury ty fotky zkrátka patří a dokreslují ji. Na mém hodnocení to však nic nemění, protože mě čtení velmi bavilo. Věřím, že kniha potěší všechny fanoušky Iron Maiden. Za sebe doporučuji a hodnotím plným počtem hvězdiček.