Knižní tip - Nebe nad Kilimandžárem

Když jsem minulý týden nahlédla do připravovaného článku novinek, které vyjdou v červnu, všimla jsem si, že jedna z knih již vyšla. Nesu vám tedy další knižní tip, tentokrát na historický román Nebe nad Kilimandžárem. Napsala jej německá spisovatelka Anne Jacobsová a v květnu vydalo nakladatelství Ikar. 

Anne Jacobsová - Nebe nad Kilimandžárem 

Charlotta Harmsenová sní o dalekém světě a cestách do exotických zemí a nijak nepospíchá s manželským svazkem. Je jí dvaadvacet let, když dostane nabídku k sňatku od mnohem staršího Christiana Ohlsena. Jeho obchod, kde se prodává exotické koření, tabák a zboží ze zámoří, ji fascinuje natolik, že nabídku přijme. Ale zanedlouho toho trpce lituje. Christian ji podvádí, a navíc stojí před finančním krachem. Charlotta si uvědomuje, že mají jen jedinou šanci na budoucnost – opustit rodnou zemi a kdesi daleko začít nový život.

Představovat Anne Jacobsovou asi není třeba. Je autorkou oblíbené rodinné ságy Panský dům, která se v červenci dočká pokračování. Kromě této, napsala také sérii Venkovské sídlo a Kavárna U Anděla. Je rovněž autorkou samostatných knih Hortenziová zahrada, Hluboká modř moře a Maják na útesech, které napsala pod pseudonymem Marie Lamballe.

Přiznám se, že mě trochu odrazuje, když má autor tolik knih, které navíc píše také pod pseudonymem. Ale něco jsem přece četla. Moje první - a zatím poslední - setkání s autorkou, bylo loni v létě, kdy jsem četla Hlubokou modř moře.

Tyto na sebe nijak nenavazující romány, mají jedno společné - Bretaň. Musí se nechat, že to byly krásné popisy, které čtenáře okouzlí a vidí je před očima, paní autorka má hezký styl psaní. Jen samotná knížka byla trošku delší, když vezmu, jak jsem se občas stěží pročítala částí knihy, která se odehrávala v současnosti - trošku bych ji pokrátila, některé informace bych neuváděla a přítele hlavní hrdinky... škoda komentovat. Na zabití! Válečná část, která mě bavila, byla mnohem poutavější - čtenář hrdinům fandil, prožíval s nimi jejich radosti i strasti, a navíc se zájmem přemýšlel, jak se obě dějové linky spojí, jak spolu souvisí... Když jsem po dočtení psala recenzi, musela jsem uznat, že se mi kniha nakonec líbila. I přes nedostatky, které měla, mi to nakonec vynahradila druhá dějová linka. Bylo to pěkné a přejemné čtení. Nebráním se tedy dalšímu setkání s autorkou. A romány z Bretaně snad doplní naší knihovnu. A co vy, milé čtenářky, četly jste něco od autorky? Nebo se teprve chystáte?