Tabea Koenigová - Nakladatelka z Paříže

"Tabea Koenigová napsala skvělý historický román představující jednu celou literární epochu. Srdce tohoto příběhu nicméně tvoří ženská emancipace. Vynikající kniha!"

– Zeitstilgloggerin

"Tabea Koenigová zdařile zachycuje typický optimismus pařížských literárních kruhů zejména dvacátých let 20. století."

– EKZBibliotheksservice

"Tabea Koenigová píše skvěle. Pří čtení jako bych kolem sebe úplně vnímala atrnosféru tehdejší Paříže. Autorka umí skvěle propojit postavy s historickými událostmi, takže vlastně těžko rozeznáte, coje skutečně reálné a co už je fikce."

– čtenářská recenze

Tajuplná cizinka si zapálila cigaretu, aniž by odvrátila zrak od Lizzie. "Já jsem Amélie Durantová. A vy?"

"Lizzie Wellingtonová."

"Američanka?"

Přikývla: "Z poloviny Angličanka."

"To jsem si myslela." Amélie přešla bez problémů do angličtiny.

"Jak to myslíte?"

"Nosíte v sobě dvě duše. Jednu tradiční a jednu moderní. Ta druhá vás přivedla do Paříže," znovu ukázala na Lizziin turban. "Skutečně elegantní." 

"A co vám prozradila má tradiční duše?"

Améliina ústa se protáhla do úsměvu, který Litzzie nedokázala zařadit. 

"Vaše plachost. Vaše pozornost. Všimla jsem si, jak všechno pečlivě pozorujete."

"Vy jste mě pozorovala při pozorování?" ptala se Lizzie. "Jestli ze mě pozorování dělá tradicionalistku, co jste potom vy?"

"Já nejsem ani ryba, ani rak." Amélie zhluboka vydechla, našpulila rty jako k polibku a po straně vyfoukla kouř. "Já se prostě ráda dívám na hezké věci." 

Lizzie pocítila zvláštní šimrání v hrudi. Na jedné straně zrudla studem a chtěla co nejrychleji změnit téma, na straně druhé musela s překvapením konstatovat, že jí to zaujalo. Dokonce velmi.

Vydejte se za pařížskou 
literární scénou
dvacátých let 20. století.

Mladá Lizzie se konečně odhodlá odejít z manželství bez lásky. Píše se však rok 1921 a její čin vede nejen k vyloučení ze "slušné" společnosti, ale i k přerušení vztahů s vlastní matkou. Lizzie odjíždí se svým bývalým domácím učitelem, profesorem Moorem, z Londýna do Paříže a snaží se vybudovat si tu nový život. V rámci zdejší bouřlivé literární scény si nalézá přátele, především z okruhu návštěvníků knihkupectví Shakespeare and Company – osobnosti, které Lizzie fascinují svou otevřeností, odvahou milovat toho, koho chtějí, a zejména svým nadáním. A zatímco Lizzie pracuje na přepisu kontroverzního románu Jamese Joyce, začne její sen o nezávislosti nabývat nových obrysů...

Historický román Tabey Koenigové zavede čtenáře do roztančeného města světel v letech po první světové válce, kde Lizzie potkává některé proslulé autory jako Gertrude Steinovou, Ernesta Hemingwaye či manželé Francise a Zeldu Fitzgeraldovy.

Dnes pro vás mám recenzi na román Nakladatelka z Paříže 

Historický román Nakladatelka z Paříže je nabitý atmosférou dvacátých let minulého století, a pokud se chcete nechat pohltit bohémským prostředím plným umělců a rádi byste nahlédli pod ruce knihovníků a nakladatelům té doby, pak je kniha pro vás.

Nakladatelka z Paříže je příběh o ženské odvaze jít si za svými sny a neohlížet se na společenské konvence a dobu. Autorka svou hrdinku nechala zakusit téměř vše, co tehdejší doba nabízela, a přestože to nebylo vždy lehké, touha jít si za svými sny se pro Lizzie stala hnacím motorem. 

Příběhem čtenáře po celou dobu provází Lizzie. Ta se útěkem od manžela osvobodila jak fyzicky, tak psychicky a rozhodla se začít znovu v Paříži. Snaží se tu najít nejen sama sebe, ale splnit si své sny a žít tak, jak si představovala. Mezi umělci a milovníky knih nachází štěstí i lásky, a to i přes osobní trápení. 

Autorka má své tempo, které se nikam nežene, ale k prostředí, ve kterém je příběh zasazen, se hodí. Zvolna a s citem pro detail rozprostírá uměleckou atmosféru i meziválečnou dobu a Paříž jen dokresluje celou knihu. 

Autorce se podařilo zachytit radosti i starosti meziválečné Paříže a nakladatelského života. Nečekejte žádné velké detaily, ale pro představu to stačilo. Lizzie obklopila bohémskou společností, plnou známých osobností doby a rovněž ji vehnala do náruče žen. Velký prostor tak dostala ženská emancipace a nezávislost, která se proplétá celým příběhem. 

Román Nakladatelka z Paříže nebyl špatný a dobře se četl. Přesto mu něco chybělo. Atmosféra Paříže dvacátých let 20. století byla vykreslená skvěle, ale chybělo mi více emocí a také celková hloubka. Myslím, že příběh by se dal víc rozvinout. Román, inspirován skutečným příběhem, měl velký potenciál, který autorka úplně nevyužila. Škoda. Přesto věřím, že si své své čtenáře najde. Za sebe dávám tři a půl hvězdičky. 

Tabea Koenigová (1992) se narodila ve Švýcarsku, kde vystudovala obor sociální práce a mezikulturní komunikace. V roce 2014, během návštěvy Skotska, se rozhodla začít psát. Od dětství se zajímala o historii a osudy odvážných žen, nejvíce ji fascinuje období viktoriánské Anglie a pařížská "belle époque". V roce 2019 jí vyšly první knihy, v roce 2021 napsala historický román Die Maskenbilderin von Paris (Maskérka z Paříže), krátce nato publikovala Nakladatelku z Paříže. Tabea Koenigová miluje snové rozjímání, knihy a dlouhé procházky. V současné době žije s rodinou v Basileji.