Angela Marsonsová - Případy Kim Stoneové 14: Spletité lži

Nejvíc mi chybí možnost s někým mluvit. 

Zdravím se se starou paní, která žije v garsonce pode mnou. 

Vždycky mě přejede pohledem a s laskavým výrazem 

v očích mi na pozdrav odpoví. Prohodíme letmo cosi o počasí 

a ve mně se všechno svírá touhou říct něco víc: popovídat si, ¨

zastavit se na pár slov, ale neodvážím se. Děsí mě, 

co bych mohla omylem prozradit. 

Pán, co bydlí nade mnou, mi občas v pátek ráno pomůže vynést smetí. 

Myslím, že čeká a poslouchá, až otevřu dveře,

 protože pak se jako kouzlem objeví a vezme mi pytel z ruky. 

"Dejte mi to – já to vynesu," řekne. 

"Děkuju," řeknu já a zacouvám zpátky do bytu. 

Jsem za tu malou laskavost vděčná. 

I jemu bych ráda pověděla víc, ale nemůžu. 

Nikdo neví, kým jsem byla dřív, a nesmí se to dozvědět. 

Nedozví se to. 

Inspektorka Kim Stoneová už viděla ledacos, ale pohled na oběť, která se našla v místní průmyslové zóně, vyrazí dech i jí. Když poté Kim oznámí zdrcující zprávu manželce zesnulého, Diane Phippsové, nemůže se ubránit pocitu, že na ženině reakci něco nebylo v pořádku. A pak Diane a její rodina zmizí, v nedaleké chráněné oblasti je objevena další mrtvola a Kim se svým týmem narazí na stopu, jež spojuje oba případy. Má to však háček – tajemství téhle stopy je přísně střeženo. Dokonce i některými z Kiminých kolegů... 

Dnes pro vás mám recenzi na detektivku Spletité lži. 

Na Kim Stoneovou a její tým tentokrát čeká případ, s jakým jsme se v téhle sérii snad ještě nesetkali. Bylo to opět skvělé, zároveň však přiznávám, že s tímhle v hlavě jsem chodila i spát. 

Máme tu vraždu Keitha Phippse, který zemřel tak brutální smrtí, že to vyvede z míry i koronera. Vrah oběť několik hodin mučil v žáru takové síly, aby mu působil šílenou bolest a on se klidně díval. Co tak hrozného Keith Phipps provedl, že musel zemřít tak příšerným způsobem? Jakmile začne Kim a její tým pátrat, ukáže se, že nemají dostatek informací, neboť rodina Phippsových jako by začala existovat teprve před pěti lety, tedy v době, kdy se přestěhovala do Black Country. Detektivové se stále nemohou hnout z místa, a když už si myslí, že narazili na pravdu, obestírá ji další lež. Jediná osoba, která pravdu zná, se o ni odmítá podělit, i kdyby ji to mělo stát život, a i když jsou tu další oběti. 

Spletité lži jsou tajemné a informace vyšetřovatelům i čtenáři předkládají postupně. To však knize nijak neubírá na tempu a čtivosti. Právě naopak. Vraždy, které se tu odehrávají jsou, brutální a nechutné.

Současně s vyšetřováním vražd se táhne také druhá dějová linka, kde autorka dává prostor Tracy Frostové, místní novinářce. Ta se pouští do psaní článků o případu domácího násilí, který skončil smrtí mladé ženy, pachatel však dosud nebyl potrestán. 

Spletité lži jsou strhující a napínavé čtení, které jen tak neodložíte. Konec je otevřený, a tak doufám, že se brzy dostanu k Uloupeným dívkám. Do té doby plný počet hvězdiček této knize. 

Angela Marsonsová pochází ze středoanglické průmyslové oblasti Black Country, kde dodnes žije se svou partnerkou. Kariéru spisovatelky zahájila společenskými romány My Name Is (2013) a The Middle Child (2014), poté se začala věnovat kriminální próze a napsala Němý křik, první případ Kim Stoneové (2015). Ten zaznamenal fenomenální úspěch: déle než měsíc vévodil žebříčku bestsellerů britského amazonu, periodika The Guardian a The Bookseller ho zařadila mezi deset nejlepších krimi roku a započal série, jež se nakonec rozrostla do (zatím) osmnáctidílné řady, doplněné prequelem První krev (2019). Případy Kim Stoneové byly přeloženy do 29 jazyků a celosvětové prodeje přesáhly hranici pěti milionů výtisků. Česky vyšel též autorčin romantický příběh Štěstí na přání (Ikar, 2022).