čtvrtek 11. září 2025

Sophie Hannah - Dokonalé děti

"Ďábelsky chytré!"
Daily Mail

"Sophie Hannah, která dokáže okořenit konvenční zápletku
tak, až křičíte o milost, přináší existenciální pojetí
tradičního thrilleru."
New York Times

"Spletité a zlověstné."
Observer

"Od autorky kvalitní literatury."
Sunday Express



Beth veze syna na zápas a dobře ví, že její bývalá nejlepší kamarádka bydlí nedaleko fotbalového hřiště. Avšak neviděla ji celých dvanáct let, tak proč by jezdila kolem a riskovala, že v sobě oživí bolestné vzpomínky?
Jenže si nemůže pomoct. Zaparkuje před Flořiným domem a přes silnici pozoruje, jak Flora a její děti vystupují z auta. Až na to, že...
Něco je strašně špatně.
Flora je pořád stejná, jen vyhlíží starší, jak by se dalo očekávat. Problém je v dětech. Před dvanácti lety bylo Thomasovi a Emily Braidovým pět a tři roky. Dnes vypadají přesně jako tehdy. Jako by jim bylo stejně. Jsou to bezpochyby oni, ale vůbec se nezměnili. Zdá se, že nevyrostli ani o píď a ani o den nezestárli...



Dnes pro vás mám recenzi na thriller Dokonalé děti



Uplynulo dvanáct let. Mnohé se během té doby změnilo. Jedno však ne. Děti vaší kamarádky vypadají úplně stejně, jako když jste je viděli naposledy. Jak je to možné? Šálí vás zrak, nebo se děje něco hodně divného? 
Beth veze syna na zápas. Je to kousek od domu její bývalé kamarádky, kterou neviděla dvanáct let. Z jistých důvodů. Zvědavost je silnější. Flora vypadá starší – pochopitelně. Ale děti, které vystupují z auta, vypadají stejně jako tehdy. Jako by se zastavil čas... Beth je v šoku. Tohle přece není možné. Něco se stalo. A ona na to musí přijít.
Jsou za tím čáry, nebo špatně viděla? Možná má halucinace, nebo je Florou a tím, co si neřekly posedlá? Vypadá to tak. Zdá se, že se dočista zbláznila a vidí jen to, co vidět chce. Avšak čím víc se snaží přijít záhadě na kloub, tím víc si je jistá, že má pravdu – s Florou a její rodinou je něco v nepořádku. A tak Beth svádí boj nejen s časem. Vyřeší záhadu dokonalých dětí? 
Sophie Hannah je bestsellerovou autorkou psychologických thrillerů a ani Dokonalé děti nejsou výjimkou. Tentokrát nechá čtenáře nehlédnout pod pokličku dokonalého života. A rozjíždí cestu k nečekanému závěru. Někteří autorce vytýkají rozvláčné začátky, v tomto případě vás od začátku přesvědčí, že se chcete a musíte dozvědět, jak je to doopravdy. Postupně stupňuje napětí, odkrývá další a další otázky, které vyžadují odpověď. 
Autorka dokáže svého čtenáře pěkně zmást. Netušíte, jestli vás tahá na uvařené nudli, nebo je za tím mnohem víc. Zápletka je promyšlená a nenechá vás na pochybách, že jste čekali všechno, ale tohle ne. Rozkrývá různé pocity – od zrady, závisti, zklamání, strachu a posedlost se tu skloňuje ve všech směrech. Beth občas působí jako cvok, který neumí nechat minulost být. Její rodina však tento fakt vyvařuje. Flora a její rodina je zase úplně jiná kapitola. Tady se autorka opravdu vyřádila. 
Jde o zajímavý příběh, který sice občas trochu mate, ale je za tím víc, než se může zdát. Závěr byl napínavý a překvapivý. Kniha jako celek se mi líbila. Až si říkám, že nechápu to nízké hodnocení. Jako bych četla jinou knihu. Za sebe doporučuji a hodnotím čtyři hvězdičkami. 



SOPHIE HANNAH je úspěšná britská básnířka a prozaička, jejíž romány vycházejí ve 32 jazycích v 51 zemích. Je autorkou několika knih pro děti, mezinárodní renomé jí však vydobyly především psychothrillery.
V tomto žánru debutovala roku 2006 románem Pusinka (Ikar, 2015), jehož se okamžitě prodalo více než 100 000 výtisků a v němž se poprvé objevili detektivové Simon Waterhouse a Charlie Zeilerová. Za román The Carries, osmý titul ze série s touto dvojicí, získala autorka v roce 2013 britskou National Book Award za nejlepší thriller roku.
Skutečnou knižní událostí se však roku 2014 stalo uveřejnění románu Vraždy s monogramem (Ikar, 2014), který vyšel současně v 28 zemích  v 50 jazycích. V něm se se svolením dědiců  v novém příběhu vrátila nejznámější postava královny zločinu Agathy Christie – legendární belgický puntičkář Hercule Poirot.

6 komentářů:

  1. Kniha vypadá zajímavě. Od autorky jsem četla Pusinku, a byť nemá extra hodnocení na databázi, mně se tenkrát líbila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I mně se Pusinka líbila. Mám od téhle autorky přečtené jak její thrillery, tak nové detektivky s Poirotem - v tomhle případě jsem moc ráda, že někdo v těch příbězích pokračuje. Není to Agatha, ale podobá se jí to. 🙂

      Vymazat
  2. Ty jo, pokud tu knížku doporučují redaktoři takových škvárů, jako jsou Daily Mail a Sunday Express, člověka to od ní spíš odradí, než aby ho to přilákalo. Autorka mě upřímně nezaujala, spíš vyděsila - v jednom rozhovoru na webu New York Times (kam běžně nechodím, I mean neoliberalismus všude) přiznala, že čte self-help knížky. :D :D :D Takového člověka nemůžu brát vážně.

    Pěkně napsaná recenze, ale tohle není můj šálek kávy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu. Za mě ne na sto procent, ale ani ne průměr. Jsem rozhodně zvědavá, s čím přijde příště. Teď se těším na nového Porota - ten jí jde.

      Děkuji. 🙂

      Vymazat
  3. Musím souhlasit s předchozím příspěvkem, že taky nic pro mě)))
    Ale i tak díky za recenzi.
    Hezké září přeji.

    OdpovědětVymazat

Shari Lapena - Nepříliš šťastná rodina

POSTARŠÍ BOHATÍ MANŽELÉ  BYLI ZABITI VE SVÉM LUXUSNÍM DOMĚ. ŠLO O VRAŽEDNÉ VLOUPÁNÍ?  NEBO SNAD NĚKTERÉ Z JEJICH DĚTÍ  DEFINITIVNĚ ZTRATILO ...