Jaký je život české rodiny
v ruském vojenském prostoru
za sovětské okupace?
CÍTÍ NECHUŤ, NEPŘÁTELSTVÍ
A NENÁVIST NEBO SMÍŘLIVOST
A VYPOČÍTAVOST?
Hloupá legrace skončí dlouhým vězením
mladé matky.
JAK PROŽÍVÁ UVĚZNĚNÁ ŽENA
ODLOUČENÍ OD ČTYŘMĚSÍČNÍ DCERKY?
Získá si po návratu opět lásku
svého muže a dítěte?
Píše se rok 1985. Linda žije na hájovně, která je součástí vojenského prostoru, v němž jsou umístění ruští vojáci. Nemá je ráda a obává se jich, ale se svým osobním životem mladé manželky a matky je spokojená. Jedné noci změní hloupá legrace nezvaných hostů její osud v tragédii a Linda se ocitne ve vězení. Musí se vyrovnat s tvrdým trestem a mnoholetém odloučením od manžela Vojtěcha a teprve čtyřměsíční dcery Aničky. Oporou jí je mimo manžela i kamarádka Hanka. Po propuštění z vězení se vrací na hájovnu, na které jí pomalu, ale definitivně, nahradila Hanka. Rozhodne se bojovat o manžela i dceru, ale tento boj s nejistým výsledkem je ze všech nejtěžší...
Dnes mám pro vás recenzi na román Hájovna
Jaký je život na samotě v hájovně uprostřed lesů? Bylo by to lákavé, že? Tahle hájovna je však součástí vojenského prostoru...
Kniha odehrávající se v letech 1985–1990 vypráví příběh Lindy a Vojtěcha. Když Linda brzy po seznámení s Vojtěchem otěhotní, mladá dvojice se rozhodne vzít se. Jeden ze svatebních darů je nabídka práce v lese a možnost bydlet v hájovně. Novomanželé nabídku přijímají a začínají novou životní etapu uprostřed přírody. Linda je ráda, že mají svůj vlastní domov, radost jí však kazí blízkost vojenského prostoru s ruskými vojáky, které nemá ráda.
Aby se dostali domů, musí mít vždy propustku, kterou vojáci kontrolují. Nakupovat chodí Linda do nejbližšího obchodu, který je uvnitř vojenského prostoru. Jakmile zjistí, že může nakoupit vše, na co jinak stojí dlouhé fronty nebo není k sehnání, její nenávist je ještě větší. Když je jednou odpoledne sama doma, obtěžuje jí jeden z vojáků a dozví se, že Rusové hledají zběha. Linda se bojí nejen o sebe, ale také o své nenarozené dítě, a tak tajně trénuje střelbu z manželovy pušky...
Zatímco Linda se necítí bezpečně, Vojtěch se snaží situace využít a s ruskými vojáky kšeftuje. Lindě se to ani trochu nelíbí, on však pro to nemá pochopení.
Po narození dcery se vlivem hloupé legrace, ocitá Linda ve vazbě a poté na několik let ve vězení. Musí se vyrovnat s trestem a odloučením od dcery, kterou teď vychovává tchýně, kojenecký ústav a nakonec i kamarádka Hanka, která Lindu na hájovně postupně nahradila.
Po propuštění z vězení se vrací domů a moc se těší na dcerku i manžela. Ale všechno je jinak. Čeká na ni Vojtěch? Ví dcera, kdo je její matka? Chce Linda bojovat o manžela a dceru?
Hájovna je psaná jednoduchou formou a čte se dobře. Jen jedna věc mi chyběla. Postrádala jsem větší hloubku. Pokud však tuhle drobnost pominu, kniha se mi líbila. Za sebe tedy doporučuji a hodnotím čtyřmi hvězdičkami.
KARLA KUBÍKOVÁ vystudovala gymnázium a pedagogickou školu, pracovala jako učitelka a vychovatelka. Léta psala "do šuplíku" novely, povídky a scénáře. Publikovat začala poměrně pozdě, poté, co si uvědomila, že když ne teď, tak nikdy. Ve svých knihách se zabývá neobyčejnými osudy obyčejných žen. V roce 2017 jí v Euromedii vyšla kniha Spálená křídla.
Hezky zpracovaná recenze. Tato kniha sice nebude čtení pro mě, ale má moc hezkou obálku. Poslední dobou se mi stává často, že podle obrázku bych si vybrala, ale obsah knihy mi přijde nezajímavý.
OdpovědětVymazatDěkuji. 🙂 Obálka se líbí i mně. Někdy to tak bývá, že zaujme to, jak kniha vypadá víc, než obsah. Už se mi to taky stalo.
VymazatHezký den.
Hájovnu jsem četla.Cekala jsem více,hloubka chybí, spíš jsem se dobrala v závěru , že nic moc.
OdpovědětVymazatShodneme se na tom, že hloubka opravdu chybí. Ale pokud se v tom nebudu moc rýpat, pak je kniha jako oddychovka fajn. 🙂
VymazatPřeji vám hezký den, Marti.
Nikolko, děkuji za recenzi a přeji hezké dny, Helena
OdpovědětVymazatRádo se stalo, Helenko. 🙂
VymazatMěj se hezky.
Knížka by mě asi zaujala.Žili jsme v paneláku s několika rodinami okupantů.A byl to děs.
OdpovědětVymazatPo knížce se podívám.
Měj se hezky Nikolko
To věřím, vzhledem k tomu, jak to bylo popisováno v knize. I když musím přiznat, že z mého pohledu to hlavní hrdinka s tou svou nenávisti někdy přeháněla.
VymazatMějte hezký den, Jituško. 🙂
Četla jsem nedávno a moc se mi kniha líbila, doporučuji!
OdpovědětVymazatJsem ráda, že se ti knížka taky líbila. 🙂
VymazatHezký den.
Smutný příběh, s tou hájovnou a náhradou jednoho z partnerů jinou osobou mně to připomíná román Milenec Lady Chatterleyové, kde však manžela nahradil hajný.
OdpovědětVymazatAno, bylo to smutné. Hlavní hrdinky mi bylo líto.
VymazatHmmmm, zní to dobře))) a líbí se mi obálka knihy. Přeji hezké dny.
OdpovědětVymazatObálka se povedla, knížka je příjemná oddychovka. 🙂
VymazatHezký den.
Ahoj Nikolko, věřím, že se knížka čte dobře. Já jsem dříve toužila bydlet někde na samotě, třeba v bývalé hájence. Teď bych se tam asi bála. Měj se hezky, pozdravuju. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, někde na samotě, kde je ticho a klid, to by se mi taky líbilo. 🙂
VymazatHezký den.
Super recenze, přidávám si knížku na seznam knížek, které si chci přečíst :).
OdpovědětVymazatDoufám, že se ti bude taky líbit.
VymazatHezkou neděli, Terko. 🙂
To je opravdu zajímavý příběh! Téma mě moc zaujalo, hájovna kdesi vlesích, nevinný žert, který se změní v tragédii. DOufám, že budou mít knížku brzy u nás v knihovně :)
OdpovědětVymazatAno, četlo se to dobře. Jen mohl být příběh malinko propracovanější. Ale vzhledem k počtu stran, kterých není moc, to chápu. Ať se líbí i tobě.
VymazatHezkou neděli. 🙂
Musím říct, že ačkoliv bych to u sebe nečekala, vojenská témata v knihách mě zajímala. Bavilo mě Na západní frontě klid z povinné četby a pak také kniha Propojení. Tohle by se mi určitě také líbilo, jen bych z toho asi byla trochu smutná...
OdpovědětVymazatAhoj Míšo, i mě tohle téma zajímá a tahle knížka se mi líbila. Bylo to příjemné čtení.
VymazatHezkou neděli. 🙂
Super recenze :)
OdpovědětVymazatSmileThess
Děkuji. Hezký den. 🙂
VymazatV hájence jsem občas přespávala u tety, ale tam naštěstí žádní vojáci nebyli, jen kaňouři a jeleni :D.
OdpovědětVymazatTak to muselo být fajn. Taky si dovedu představit takovou samotu - nikde nikdo, jen příroda a zvířata. 🙂
Vymazat