▼

sobota 10. května 2025

Novinky v naší knihovně - duben

Dnes se s vámi podělím o knižní novinky, které doplnily naší knihovnu v dubnu.


Jako první je tu žánr, který čtu opravdu výjimečně - poezie a kniha Básně Tilla Lindemanna. Představovat autora není třeba. Věděli jste, že píše poezii? Napsal již tři sbírky. Dvě z nich - Za tichých nocí a Nůž, si nyní můžeme přečíst. Nepředpokládám, že mě knížka něčím překvapí - jsem připravená na všechno, ale jsem zvědavá. 
Dále společenské romány Omamný med a Na co Alice zapomněla. V prvním případě jsem doplnila knihovnu o další knihu oblíbené autorky, v druhém jsem si řekla, že dám Moriarty ještě šanci.
Thriller Žádné lži nám nesměl chybět. Od autorky jsem zatím četla jen jednu knihu, ale líbila se mi, tak zkusím i novinku. Detektivka Letní slunovrat je první autorčina kniha v naší knihovně. Jsem si vědoma, že se jedná o sérii, ale co jsem slyšela, měla by to být trilogie, tak snad se ještě najde místo. 🙂
A nakonec umění Malířky.



Till Lindemann - Básně: Za tichých nocí / Nůž

Básnická tvorba zpěváka a textaře skupiny Rammstein. 

Lindemannovy verše jsou hluboce melancholické a surrealistické, plné touhy a napětí, v nichž se obscénní, avšak zranitelný lyrický subjekt otevírá intimnímu dialogu se čtenářem. Básně zkoumají vnitřní temnotu a tělesnou rozkoš s prvky sexuálního napětí. Provokativním a kontroverzním veršům však kontrastují jemnější a introspektivnější motivy, jako jsou láska, samota či existenciální úzkosti. Lindemann si ve verších symbolicky, až experimentálně pohrává s jazykem, prostřednictvím něhož popisuje všední i niterné prožitky bolesti či smrti. Černobílé ilustrace Matthiase Matthiese vytvářejí s Lindemannovými verši symbiotickou koláž sexuality, sebezkoumání a vzpomínek na lásku i vlastní rodinu.


Jodi Picoultová, Jenifer Finney Boylanová - Omamný med 

Oliviin dokonalý život se rozpadl na kusy, když její manžel odhalil svou temnou stránku a projevil se jako agresivní tyran. Ani ve snu by ji však nenapadlo, že se nakonec vrátí do svého rodného městečka, bude žít v domě, v němž vyrostla, a s láskou se věnovat včelaření. Když se sem s matkou přistěhuje Lily, obě doufají, že to pro ně bude nový začátek. A nové začátky jsou přesně to, co Olivia a Lily potřebují. Jejich cesty se protnou, když se Oliviin syn Asher zamiluje do Lily. Ta se poprvé s někým cítí opravdu šťastná. Občas však pochybuje, zda mu může zcela věřit. Že žádné štěstí však netrvá věčně, se ukáže, když Olivii ochromí zpráva, že Lily je mrtvá a Asher je vyslýchán policií. Olivia je sice přesvědčena, že její syn je nevinný, ale lhala by, kdyby si nepřiznala, že v něm někdy nezahlédne záblesky otcovy výbušné povahy. Navíc zjišťuje, že před ní syn skrývá mnohem víc, než jí ve skutečnosti řekl. 


Liane Moriarty - Na co Alice zapomněla 

Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi nesnášela. Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti – ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala? 


Freida McFadden - Žádné lži 

Novomanželé Tricia a Ethan hledají dům svých snů. Když však navštíví odlehlé sídlo, které kdysi patřilo uznávané psychiatričce Adrienne Haleové, jež před čtyřmi lety beze stopy zmizela, uvězní je tam prudká zimní bouře… a nezbývá jim nic jiného než ji v domě přečkat. Tricia náhodou narazí na tajnou místnost, kde jsou uloženy nahrávky všech doktorčiných sezení s pacienty. Při jejich poslechu postupně odkrývá děsivý řetězec událostí, které vedly ke zmizení doktorky Haleové. S každou kazetou zapadá na místo další kousek šokující skládanky a síť lží se pomalu rozplétá. A poslední nahrávka odhalí celou hrůznou pravdu. 


Michaela Klevisová - Letní slunovrat

Nejkratší noc v roce může být ta poslední 

Mladý pár najde v zapadlé jihočeské vesnici nový domov. Zdánlivou idylu však Kamile a Filipovi po letním slunovratu naruší vražda. Souvisí s neštěstím, ke kterému v místech opředených legendami o tajemných rituálech došlo před mnoha lety? Skrývají se ve staré chalupě po Kamiliných příbuzných odpovědi na otázky, které se místní lidé bojí vyslovit nahlas? Když jindřichohradecká vyšetřovatelka Tereza Fabiánová začne rozkrývat zamotaný případ, vyplouvají na povrch staré křivdy.


Denisa Prošková - Malířky

Svět výtvarného umění byl po staletí uzavřeným pánským klubem. Ženy do něj směly vstupovat jen dvěma zadními vchody. První byl určen pro inspirativní múzy a modelky, druhý pro pečující manželky a milenky, případně nepřiznané živitelky a mecenášky dotyčných umělců. Kniha je připomenutím známých, slavných i neprávem zapomínaných osobností, a zároveň průvodcem dějinami umění od renesance po současnost. A to nejen v Evropě, ale po celém světě, včetně umělkyň z řad původních obyvatelů kolonizovaných zemí. 



Máte rádi poezii? Zaujala vás některá z knih? Co právě čtete? 

14 komentářů:

  1. Na co Alice zapomněla jsem kdysi četla a bylo to docela fajn. Žádné lži mám teď rozečtené a Letní slunovrat mě láká 🙂🌸

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem od autorky kdysi četla Manželovo tajemství - přiznám se, že knížka mi moc nesedla. Nevím, možná to bude napodruhé lepší. Četla jsem také Úplně cizí lidé - zvláštní, ulítlé, ale za mě mnohem lepší. 🙂
      Jsem zvědavá na vaše dojmy z knihy. Sama doufám, že Žádné lži budu číst co nejdřív.
      Hezký den.

      Vymazat
  2. Nikol poezii mám, řekla bych v oblilbě nárazově. Nyní k vaší knihovně, máte ještě vůbec v bytě místo☺, myšleno v dobrém. Vždy jsem si přála mít u okna ušák a kolem plno knih jako má paní učitelka na prvním stupni. K té jsem si chodila do její knihovny jako jediná žačka číst, umřela v křesle s knihou v ruce. K dnešnímu pestrému výběru zde, lákají mě hrůzostrašné detektivky☺ určitě něco vyberu, z této dnešní nabídky jsem nic nečetla. Od Michaeli KLEVISOVÉ PÁR KNIH. NIKOL, MĚJ POHODOVÉ DNY. ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nečtu ji často, ale pár knih doma mám. Ovšem tohe... to bude premiéra. 🙂
      Pokud jde o knihovnu, tak už místo pomalu dochází. Kupujeme už opravdu jen to nejnutnější - většinou jsou to autoři, které už v knihovně máme. Zbytek teď jistí čtečka. 🙂
      Věřím, že jednou ten uši pod oknem mít budete. A pak už nebudete chtít sedět v ničem jiném. Na čtení je totiž ideální.
      Teď mám rozevřené něco jiného, ale detektivku už jsem dlouho nečetla, tak snad brzy.
      Mějte se hezky. ❤️

      Vymazat
  3. Poezii nemusím, nějak ji nerozumím. Momentálně dočítám časopisy a dočetla jsem knihu o Santorini-Láska a olivy. Líbila se mi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to jednoduché čtení, pravda.
      Já teď čtu Kde zpívají raci a zatím se mi knížka moc líbí.
      Hezký den. 🙂

      Vymazat
  4. Vybrala bych si.Klevisou čtu ráda.Překvapilo mě,že zpěvák skupiny Rammstein píše i básně.Ale proč ne,když píše texty písní.Mrkla jsem i na diskuzi.Myslím,že mi ten profil není neznámý,že diskutoval i na jiných blocích.Ale napsala jsi to na závěr dobře.Nikolko,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My se s paní Klevisovou teprve seznámíme. Jsem zvědavá - podle popisu se nám kniha líbí.
      Ano, píše. Říkala jsem si, že snad musí být básník, už když jsem poprvé slyšela Rammstein - tehdy jsem z němčiny nerozuměla ani tomu málu, co teď. Prostě jsem jen poslouchala hudbu a ten hlas Tilla, který zpívá jako by recitoval. 🙂
      Pokud znáte Rammstein, pak vás nepřekvapí, že verše jsou inspirovány texty písní a naopak. Jsou tam také jemnější a citlivé verše, které ukazují, že Till je taky jen člověk - citlivý a zranitelný.
      Pokud jde o diskuzi, respektuji názor, i když já si nemyslím, že by to byla pravda. Jak jsem napsala, svatý nejspíš nebude, ale pochybuju, že by byl kdokoli k čemukoli nucený.
      Hezký den, Jituško. 🙂

      Vymazat
  5. Na básničky jsem nikdy nebyla, zatím jsem k nim asi nedorostla. Ostatní může být zajímavé a dobrou inspirací. Co čtu? Nyní po několikáté - Banánové rybičky H. Pawlovské. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to čtení pro každého, to chápu. Já sama je taky nečtu často, ale občas je to fajn změna. Na ostatní knížky se postupně snad brzy dostane. 🙂

      Vymazat
  6. Četla jsem Na co Alice zapomněla, už kdysi dávno a Žádné lži, obě se mi líbily :)

    Smile Thess

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda. Jsem zvědavá, jestli Moriarty vezmu na milost. 🙂
      Hezký večer.

      Vymazat
  7. Knihy mne zaujaly. Mně zásobuje knihami manžel. půjčuje je v knihovně a tam to trvá chvíli, než se nové tituly objeví v nabídce. Kupovat knihy mi "zakázal" už před mnoha lety, prý nemáme nafukovací byt. :-D Hezký víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to já bych si je "zakázat" nenechala. Ale vzhledem k téměř plným knihovnám chápu, když někdo knihy raději půjčuje. Místní knihovna je malinká, takže čtu e-knihy a nakupuju už jen autory, které jsme si doma oblíbili. Taky nemám nafukovací knihovnu. Bohužel. 🙂
      Hezký večer.

      Vymazat